Eliška Junková byla česká závodnice a dodnes nejúspěšnější žena seriálu automobilových Grand Prix. Ve dvacátých letech minulého století často porážela i ty nejrychlejší muže. Ti se na ni ale zlobit nedokázali. Byla krásná, byla okouzlující a byla světová celebrita.
Závodnickou kariéru ukončila sama a náhle, potom, co se její manžel, také závodník, roku 1928 zabil na okruhu Nürburgring - tam, kde ona jen rok před tím vyhrála Velkou cenu Německa. Všechny své závodní vozy, vesměs bugatky, prodala, opustila reprezentativní byt v pražské Lucerně a hledala něco menšího, kde by jí minulý život nic nepřipomínalo.
Nový domov našla v právě dokončeném domě Na krásné vyhlídce a v jeho třetím patře si pronajala menší byt s velkou terasou. Ten dům stojí na horním konci Úvozu pod Strahovským klášterem a vyhlídka na Prahu je z něj skutečně úchvatná.
Koncem padesátých let se z nájemního domu stala švédská ambasáda, ale Eliška Junková tam bydlela dál. Byla dobrou duší toho domu a švédské diplomaty okouzlila stejně jako před tím celý svět. Říká se, ale důkazy pro to pochopitelně nejsou, že to byla právě ona, kdo přišel s myšlenkou udělit Jaroslavu Seifertovi Nobelovu cenu.
Švédové ji měli v mnohem větší úctě než tehdejší československá vláda. Když jí bylo 85, umožnili jí, aby se přestěhovala do bytu v přízemí a nemusela tak chodit nahoru po schodech. Odtud mohla se svým jezevčíkem vejít rovnou do parku a tady spokojeně žila až do své smrti v roce 1994.
1 komentář
Dobrý den
jsem novinář a zajímá mě foto Elišky Junkové a to zda ho lze použít. děkuji